SLOKA 22
na tasya kaścid dayitaḥ suhṛttamo
na cāpriyo dveṣya upekṣya eva vā
tathāpi bhaktān bhajate yathā tathā
sura-drumo yadvad upāśrito ’rtha-daḥ
na tasya — nemá; kaścit — jakéhokoliv; dayitaḥ — oblíbeného; suhṛttamaḥ — nejlepšího přítele; na ca — ani; apriyaḥ — neoblíbeného; dveṣyaḥ — nenávidĕného; upekṣyaḥ — přehlíženého; eva — jistĕ; vā — či; tathā api — přesto; bhaktān — se svými oddanými; bhajate — oplácí si; yathā — tak, jak jsou; tathā — podle toho; sura-drumaḥ — nebeský strom přání; yadvat — stejnĕ jako; upāśritaḥ — vyhledaný; artha — vytoužený prospĕch; daḥ — dávající.
Nejvyšší Pán nemá žádného oblíbeného a nejdražšího přítele, ani nepovažuje nikoho za nežádoucího, opovrženíhodného nebo zasluhujícího si nevšímavost. Nicménĕ s láskou oplácí vztahy svých oddaných, ať už Ho uctívají jakýmkoliv způsobem, tak jako nebeské stromy plní touhy kohokoliv, kdo je vyhledá.
Pán říká nĕco podobného v Bhagavad-gītĕ (9.29):
samo 'haṁ sarva-bhūteṣu
na me dveṣyo 'sti na priyaḥ
ye bhajanti tu māṁ bhaktyā
mayi te teṣu cāpy aham
„Vůči nikomu nechovám zášť a nikomu nestraním. Jsem stejnĕ naklonĕný všem. Ale každý, kdo Mi oddanĕ slouží, je Můj přítel – je u Mĕ – a Já jsem také přítelem jemu.“
Podobnĕ Pán Caitanya byl tvrdý jako blesk vůči tĕm, kdo Ho nenávidĕli, a jemný jako růže vůči tĕm, kdo chápali Jeho božské poslání.