No edit permissions for Čeština

SLOKA 28-33

dadarśa kṛṣṇaṁ rāmaṁ ca
vraje go-dohanaṁ gatau
pīta-nīlāmbara-dharau
śarad-amburahekṣaṇau

kiśorau śyāmala-śvetau
śrī-niketau bṛhad-bhujau
su-mukhau sundara-varau
bala-dvirada-vikramau

dhvaja-vajrāṅkuśāmbhojaiś
cihnitair aṅghribhir vrajam
śobhayantau mahātmānau
sānukrośa-smitekṣaṇau

udāra-rucira-krīḍau
sragviṇau vana-mālinau
puṇya-gandhānuliptāṅgau
snātau viraja-vāsasau

pradhāna-puruṣāv ādyau
jagad-dhetū jagat-patī
avatīrṇau jagaty-arthe
svāṁśena bala-keśavau

diśo vitimirā rājan
kurvāṇau prabhayā svayā
yathā mārakataḥ śailo
raupyaś ca kanakācitau

dadarśa  —  spatřil; kṛṣṇam rāmam ca  —  Pána Kṛṣṇu a Pána Balarāmu; vraje  —  ve vesnici Vraji; go  —  krávy; dohanam  —  do chléva, kde se dojí; gatau  —  odešlé; pīta-nīla  —  žluté a modré; ambara  —  šaty; dharau  —  mající na sobĕ; śarat  —  podzimu; amburuha  —  jako lotosy; īkṣaṇau  —  jejichž oči; kiśorau  —  oba mladíci; śyāmala-śvetau  —  tmavĕ modrý a bílý; śrī-niketau  —  útočištĕ bohynĕ štĕstí; bṛhat  —  mocné; bhujau  —  jejichž paže; su-mukhau  —  s přitažlivými obličeji; sundara-varau  —  nejkrásnĕjšími; bala  —  mladý; dvirada  —  jako slon; vikramau  —  jejichž chůze; dhvaja  —  praporkem; vajra  —  bleskem; aṅkuśa  —  bodcem na pohánĕní slonů; ambhojaiḥ  —  a lotosem; cihnitaiḥ  —  označenýma; aṅghribhiḥ  —  nohama; vrajam  —  pastvinu; śobhayantau  —  zkrášlující; mahā-ātmānau  —  vznešená duše; sa-anukrośa  —  soucitné; smita  —  a usmĕvavé; īkṣaṇau  —  jejichž pohledy; udāra  —  velkodušné; rucira  —  a přitažlivé; krīḍau  —  jejichž zábavy; srak-vinau  —  mající na krku náhrdelníky z drahokamů; vana-mālinau  —  a kvĕtinové girlandy; puṇya  —  příznivými; gandha  —  vonnými látkami; anulipta  —  pomazané; aṅgau  —  jejichž údy; snātau  —  čerstvĕ vykoupaní; viraja  —  bez jediné poskvrny; vāsasau  —  jejichž odĕvy; pradhāna  —  nejvznešenĕjší; puruṣau  —  dvĕ osoby; ādyau  —  prvotní; jagat-dhetū  —  příčiny vesmíru; jagat-patī  —  vládcové vesmíru; avatīrṇau  —  když sestoupili; jagati-arthe  —  ve prospĕch vesmíru; sva-aṁśena  —  ve svých rozdílných podobách; bala-keśavau  —  Balarāma a Keśava; diśaḥ  —  všechny svĕtové strany; vitimirāḥ  —  prosté temnoty; rājan  —  ó králi; kurvāṇau  —  činící; prabhayā  —  září; svayā  —  svojí; yathā  —  jako; mārakataḥ  —  smaragdová; śailaḥ  —  hora; raupyaḥ  —  stříbrná; ca  —  a; kanaka  —  zlatem; acitau  —  obĕ ozdobené.

Poté Akrūra uvidĕl Kṛṣṇu a Balarāmu ve vesnici Vraji, jak jdou dojit krávy. Kṛṣṇa mĕl na sobĕ žluté šaty, Balarāma modré a Jejich oči připomínaly podzimní lotosy. Jeden z tĕchto dvou mladíků s mocnými pažemi, kteří skýtají útočištĕ bohyni štĕstí, mĕl tmavĕ modrou pleť a druhý mĕl bílou. Se svými jemnĕ tvarovanými tvářemi byli nejkrásnĕjšími ze všech osob. Když tyto dvĕ vznešené osobnosti kráčely chůzí mladých slonů a hledĕly kolem sebe soucitným pohledy, zkrášlovaly pastvinu otisky svých nohou, nesoucími znaky praporku, blesku, bodce na pohánĕní slonů a lotosu. Oba Pánové, jejichž zábavy jsou dokonale velkodušné a přitažlivé, byli ozdobeni náhrdelníky z drahokamů a kvĕtinovými girlandami, pomazáni příznivými, vonnými látkami, čertvĕ vykoupaní a oblečení v dokonale čistých šatech. Byly to prvotní Nejvyšší Osobnosti, vládci a původní příčiny vesmírů, jež pro dobro Zemĕ nyní sestoupily ve svých odlišných podobách Keśavy a Balarāmy. Ó králi Parīkṣite, jak svou září rozptylovali temnotu oblohy na všech svĕtových stranách, podobali se dvĕma pozlaceným horám, jedné smaragdové a druhé stříbrné.

« Previous Next »