SLOKA 13
iti prabhāṣya taṁ devī
māyā bhagavatī bhuvi
bahu-nāma-niketeṣu
bahu-nāmā babhūva ha
iti—takto; prabhāṣya—poté, co oslovila; tam—Kaṁsu; devī—bohyně Durgā; māyā—Yogamāyā; bhagavatī—nezměrně mocná, jako Nejvyšší Osobnost Božství; bhuvi—na Zemi; bahu-nāma—s různými jmény; niketeṣu—na různých místech; bahu-nāmā—různá jména; babhūva—stala se; ha—vskutku.
Poté, co bohyně Durgā, Yogamāyā, takto oslovila Kaṁsu, zjevila se na různých místech, jako například ve Vārāṇasī, a proslula pod různými jmény: Annapūrṇā, Durgā, Kālī, Bhadrā a tak dále.
Bohyně Durgā je v Kalkatě známá jako Kālī, v Bombaji jako Mumbādevī, ve Vārāṇasī jako Annapūrṇā, v Kataku jako Bhadrakālī a v Ahmadábádu jako Bhadrā. Na různých místech je tedy nazývána různými jmény. Jejím oddaným se říká śāktové neboli uctívači energie Nejvyšší Osobnosti Božství, zatímco těm, kdo uctívají Nejvyššího Pána osobně, se říká vaiṣṇavové. Vaiṣṇavům je určeno vrátit se domů, zpátky k Bohu, do duchovního světa, zatímco śāktům je dáno žít v tomto hmotném světě a užívat si různých druhů hmotného štěstí. V hmotném světě musí živá bytost přijímat různé druhy těl. Bhrāmayan sarva-bhūtāni yantrārūḍhāni māyayā (Bg. 18.61). Podle její touhy jí Yogamāyā či Māyā, bohyně Durgā, dá tělo určitého druhu, o kterém se hovoří jako o yantře neboli stroji. Živé bytosti, které odejdou do duchovního světa, se však nevracejí do vězení hmotného těla (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna). Slova janma na eti vyjadřují, že tyto živé bytosti zůstávají ve svých původních, duchovních tělech, aby si užívaly společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství v transcendentálních sídlech, Vaikuṇṭě a Vṛndāvanu.