SLOKA 19
bhuvi bhaumāni bhūtāni
yathā yānty apayānti ca
nāyam ātmā tathaiteṣu
viparyeti yathaiva bhūḥ
bhuvi—na světě; bhaumāni—všechny hmotné výtvory z hlíny, jako například hrnce; bhūtāni—které jsou vyrobeny; yathā—jako; yānti—objevují se (v určité podobě); apayānti—mizí (když se rozbijí a smísí se zemí); ca—a; na—ne; ayam ātmā—duše či duchovní totožnost; tathā—podobně; eteṣu—ve všech těchto (výtvorech z hmotných prvků); viparyeti—změní se nebo je rozbito; yathā—jako; eva—jistě; bhūḥ—hlína.
“V tomto světě vidíme, jak se hrnce, figurky a jiné výtvory z hlíny objevují, rozbíjejí a opět mizí, neboť se smísí se zemí. Podobně jsou zničena těla všech podmíněných živých bytostí, ale ony samy jsou neměnné a stejně jako sama hlína nejsou nikdy zničeny (na hanyate hanyamāne śarīre).”
I když je Kaṁsa označen jako démon, dobře znal ātma-tattvu, pravdu o vlastním já. Před pěti tisíci lety žili králové, jako byl Kaṁsa, který je prohlášen za asuru, ale přitom předčí moderní politiky a diplomaty, jimž je ātma-tattva zcela neznámá. Védy uvádějí: asaṅgo hy ayaṁ puruṣaḥ-duchovní duše nemá se změnami hmotného těla nic společného. Tělo prochází šesti změnami-rodí se, roste, nějaký čas existuje, vytváří vedlejší produkty, chřadne a potom zaniká-ale duše jimi zůstává nedotčena. Původní zdroj tělesných prvků se ani po zničení určitého těla nemění. Živá bytost si užívá hmotného těla, které se objevuje a mizí, ale pět prvků (země, voda, oheň, vzduch a éter) je stále stejných. Zde je uveden příklad hrnců a figurek vyrobených z hlíny, které se po rozbití a zničení smísí s původním materiálem. Zdroj zůstává v každém případě nezměněný.
Již jsme mluvili o tom, že tělo je vytvořeno podle tužeb duše. Duše určitým způsobem touží, a podle toho se tvoří tělo. Kṛṣṇa proto říká v Bhagavad-gītě (18.61):
īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jako by usazeny na stroji z hmotné energie.” Jak Nadduše, Paramātmā, tak individuální duše nemění svou původní, duchovní totožnost. Ātmā neprodělává zrození, smrt či změny jako tělo. Proto védský aforismus říká: asaṅgo hy ayaṁ puruṣaḥ-i když je duše v hmotném světě podmíněná, se změnami hmotného těla nemá nic společného.