SLOKA 27
śoka-harṣa-bhaya-dveṣa-
lobha-moha-madānvitāḥ
mitho ghnantaṁ na paśyanti
bhāvair bhāvaṁ pṛthag-dṛśaḥ
śoka—nářek; harṣa—radost; bhaya—strach; dveṣa—zášť; lobha—chamtivost; moha—iluze; mada—šílenství; anvitāḥ—tím obdařeni; mithaḥ—jeden druhého; ghnantam—zabíjejí; na paśyanti—nevidí; bhāvaiḥ—kvůli tomuto rozlišování; bhāvam—postavení ve vztahu k Nejvyššímu Pánu; pṛthak-dṛśaḥ—ti, kdo vidí vše jako oddělené od Pána.
“Ti, kteří hledí rozlišujícím pohledem, jsou plni hmotných vlastností-nářku, radosti, strachu, zášti, chamtivosti, iluze a šílenství. Jsou ovlivněni bezprostřední příčinou, jejímuž působení se pracně brání, jelikož nemají poznání o vzdálené, nejvyšší příčině, Osobnosti Božství.”
Kṛṣṇa je příčina všech příčin (sarva-kāraṇa-kāraṇam), ale ten, kdo s Ním nemá žádné spojení, je rozrušován bezprostředními příčinami a nedokáže přestat vnímat odlišnost či rozdíly. Když zkušený lékař někoho léčí, snaží se nalézt původní příčinu nemoci a nenechá se rozptýlit jejími příznaky. Také oddaný se nenechá nikdy zmást nepříznivými událostmi ve svém životě. Tat te 'nukampāṁ susamīkṣamāṇaḥ (Bhāg. 10.14.8). Oddaný chápe, že když ho stihne neštěstí, je to kvůli jeho vlastním špatným skutkům z minulosti, za něž nyní přicházejí reakce, i když jsou milostí Nejvyšší Osobnosti Božství pouze nepatrné. Karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām (Brahma-saṁhitā 5.54). Když má oddaný, který je pod ochranou Nejvyšší Osobnosti Božství, trpět za své dřívější chyby, milostí Pána zakouší jen malé utrpení. Ačkoliv je jeho nemoc způsobena chybami, kterých se dopustil někdy v minulosti, oddaný toto utrpení přijímá a toleruje a plně závisí na Nejvyšší Osobnosti Božství. Díky tomu není nikdy ovlivněn hmotnými stavy v podobě nářku, radosti, strachu a tak dále. Nikdy nevidí nic odděleně od Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrīla Madhvācārya cituje z Bhaviṣya Purāṇy:
bhagavad-darśanād yasya
virodhād darśanaṁ pṛthak
pṛthag-dṛṣṭiḥ sa vijñeyo
na tu sad-bheda-darśanaḥ