SLOKA 3
sa talpāt tūrṇam utthāya
kālo ’yam iti vihvalaḥ
sūtī-gṛham agāt tūrṇaṁ
praskhalan mukta-mūrdhajaḥ
saḥ—on (král Kaṁsa); talpāt—z postele; tūrṇam—velice rychle; utthāya—když vstal; kālaḥ ayam—tady je moje smrt, svrchovaný čas; iti—takto; vihvalaḥ—zdrcený; sūtī-gṛham—do domu, kde se dítě narodilo; agāt—šel; tūrṇam—neprodleně; praskhalan—rozcuchané; mukta—rozpustily se; mūrdha-jaḥ—vlasy.
Kaṁsa okamžitě vstal z postele s myšlenkou: “Kāla je tady, svrchovaný čas, který se narodil, aby mě zahubil!” Takto zdrcený se s rozcuchanými vlasy ihned vydal na místo, kde se dítě narodilo.
Slovo kālaḥ je významné. Přestože se dítě narodilo, aby zabilo Kaṁsu, Kaṁsa si myslel, že to je pravá chvíle zabít je, a tak se zachránit. Kāla je ve skutečnosti další jméno Nejvyšší Osobnosti Božství, používané tehdy, když Pán přichází, aby zabíjel. Když se Arjuna ptal Kṛṣṇy v Jeho vesmírné podobě: “Kdo jsi?”, Pán se představil jako kāla, zosobněná smrt přicházející zabíjet. Kāla přichází podle zákonů přírody tehdy, když dojde k nežádoucímu nárůstu populace, a pak jsou lidé řízením Nejvyšší Osobnosti Božství různými způsoby ve velkém zabíjeni-válkou, epidemiemi, hladomorem a podobně. Tehdy i nevěřící političtí vůdci chodí do kostela, mešity či chrámu žádat Boha či bohy o pomoc a pokorně říkají: “Děj se vůle Boží.” Předtím nevěnují Bohu žádnou pozornost, nechtějí Boha ani Jeho vůli znát, ale když se objeví kāla, prohlašují: “Děj se vůle Boží.” Smrt je pouze jiným aspektem svrchovaného kāly, Nejvyšší Osobnosti Božství. V době smrti se musí ateista podvolit, a tehdy mu Nejvyšší Osobnost Božství odebere veškeré vlastnictví (mṛtyuḥ sarva-haraś cāham) a donutí ho přijmout jiné tělo (tathā dehāntara-prāptiḥ). To ateisté nevědí, a pokud to vědí, nedbají na to, jen aby mohli pokračovat ve svém normálním životě. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se je snaží učit, že i když člověk může několik let vystupovat jako velký ochránce či strážce, jakmile přijde kāla neboli smrt, musí podle přírodních zákonů přijmout jiné tělo. Aniž by to věděli, zbytečně marní čas v roli hlídacích psů a nesnaží se získat milost Nejvyšší Osobnosti Božství. Přitom je jasně řečeno: aprāpya māṁ nivartante mṛtyu-saṁsāra-vartmani-bez vědomí Kṛṣṇy je živá bytost odsouzena neustále procházet koloběhem zrození a smrti bez ponětí o tom, co ji čeká v příštím životě.