SLOKA 5
bahavo hiṁsitā bhrātaḥ
śiśavaḥ pāvakopamāḥ
tvayā daiva-nisṛṣṭena
putrikaikā pradīyatām
bahavaḥ—mnoho; hiṁsitāḥ—zlovolně jsi zabil; bhrātaḥ—můj milý bratře; śiśavaḥ—malých dětí; pāvaka-upamāḥ—které se všechny svým jasem a krásou vyrovnaly ohni; tvayā—tebou; daiva-nisṛṣṭena—jak bylo určeno osudem; putrikā—dceru; ekā—jednu; pradīyatām—dej mi jako dar.
“Můj milý bratře, řízením osudu jsi již zabil mnoho malých dětí, z nichž každé bylo jasné a krásné jako oheň. Ušetři však laskavě tuto dceru. Dej mi ji jako dar.”
Zde vidíme, že Devakī nejprve zaměřila Kaṁsovu pozornost na jeho kruté činy, při nichž zabil mnoho jejích synů. Potom chtěla udělat nějaký ústupek a řekla, že to, co udělal, nebyla jeho chyba, ale řízení osudu. Pak ho naléhavě prosila, aby jí dal dceru jako dar. Devakī byla dcerou kṣatriyi a uměla hrát politickou hru. V politice se pro dosažení úspěchu používají různé metody: nejprve nátlak (dama), potom ústupek (sāma) a pak žádost o dar (dāna). Devakī nejprve uplatnila nátlak-přímo Kaṁsu obvinila, že krutě a bezcitně zahubil její děti. Potom nabídla ústupek, neboť prohlásila, že to nebyla jeho chyba, a pak prosila o dar. Z Mahābhāraty neboli “Dějin Velké Indie” víme, že manželky a dcery členů vládnoucí třídy, kṣatriyů, ovládaly politickou hru. Nikde však nenajdeme, že by ženě byla svěřena hlavní funkce ve vládě. To je ve shodě s pokyny Manu-saṁhity, ale ta je nyní bohužel znevažována a Árjové neboli členové védské společnosti s tím nejsou schopni nic dělat. Taková je Kali-yuga.
Nic se nestane, aniž by to předurčil osud.
tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ
tal labhyate duḥkhavad anyataḥ sukhaṁ
kālena sarvatra gabhīra-raṁhasā
(Bhāg. 1.5.18)
Devakī dobře věděla, že zabití jejích mnoha dětí bylo předurčeno osudem, a proto za ně Kaṁsu nemohla vinit. Nebylo zapotřebí dávat Kaṁsovi dobré rady. Upadeśo hi murkhāṇāṁ prakopāya na śāntaye (Cāṇakya Paṇḍita). Když hloupému člověku dáme dobré rady, ještě více se rozzlobí. Krutý člověk je navíc nebezpečnější než had. Oba jsou krutí, ale krutý člověk je nebezpečnější, neboť hada lze okouzlit mantrou či ovládnout bylinami, ale na krutého člověka nic neplatí. Taková byla povaha Kaṁsy.