SLOKA 3
naite svarūpaṁ vidur ātmanas te
hy ajādayo ’nātmatayā gṛhītaḥ
ajo ’nubaddhaḥ sa guṇair ajāyā
guṇāt paraṁ veda na te svarūpam
na — ne; ete — tyto (prvky stvoření); svarūpam — pravou totožnost; viduḥ — znají; ātmanaḥ — Nejvyšší Duše; te — Tebe; hi — vskutku; ajā-ādayaḥ — v čele s celkovou hmotnou přírodou; anātmatayā — tím, že jsou neživá hmota; gṛhītāḥ — sevřené; ajaḥ — Pán Brahmā; anubaddhaḥ — spoutaný; saḥ — on; guṇaiḥ — kvalitami; ajāyāḥ — hmotné přírody; guṇāt — vůči tĕmto kvalitám; param — transcendentální; veda na — nezná; te — Tvou; svarūpam — pravou podobu.
Celková hmotná příroda a tyto ostatní prvky stvoření Tĕ dozajista nemohou znát takového, jaký jsi, neboť jsou projevené v říši netečné hmoty. Jelikož stojíš nad kvalitami přírody, ani Pán Brahma, který je jimi spoutaný, nezná Tvou pravou totožnost.
Bůh je transcendentální vůči hmotné přírodĕ. Dokud i my nepřekonáme omezené vĕdomí hmotné existence, nemůžeme Ho poznat. Ani nejvznešenĕjší živá bytost ve vesmíru, Brahmā, nemůže poznat Nejvyššího, dokud nedospĕje na úroveň čistého vĕdomí Kṛṣṇy.