SLOKA 1
śrī-śuka uvāca
atha vrajan rāja-pathena mādhavaḥ
striyaṁ gṛhītāṅga-vilepa-bhājanām
vilokya kubjāṁ yuvatīṁ varānanāṁ
papraccha yāntīṁ prahasan rasa-pradaḥ
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; atha — potom; vrajan — kráčející; rāja-pathena — po královské cestĕ; mādhavaḥ — Kṛṣṇa; striyam — ženu; gṛhīta — držící; aṅga — na tĕlo; vilepa — s mastmi; bhājanām — podnos; vilokya — když spatřil; kubjām — hrbatou; yuvatīm — mladou; vara-ānanām — s přitažlivou tváří; papraccha — zeptal se; yāntīm — jdoucí; prahasan — usmívající se; rasa — potĕšení lásky; pradaḥ — dárce.
Śukadeva Gosvāmī pravil: Když Pán Mādhava kráčel po královské cestĕ, spatřil mladou hrbatou ženu s přitažlivou tváří, která šla kolem a nesla podnos s vonnými mastmi. Dárce extáze lásky se usmál a zeptal se jí.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura byla mladá hrbatá dívka ve skutečnosti částečnou expanzí Pánovy manželky Satyabhāmy. Satyabhāmā je Pánova vnitřní energie známá jako Bhū-śakti, a tato její expanze, známá jako Pṛthivī, představuje Zemi, jež byla shrbená pod tĕžkým břemenem v podobĕ nesčetných zlotřilých vládců. Pán Kṛṣṇa sestoupil, aby tyto darebné vládce odstranil, a tak Jeho zábava narovnání hrbaté Trivakry, která je popsaná v tĕchto verších, představuje Jeho nápravu stavu přetížené Zemĕ. Zároveň Pán udĕlil Trivakře milostný vztah se sebou samým.
Slovo rasa-pradaḥ vedle uvedeného významu také vyjadřuje, že Pán svým jednáním s mladou hrbatou dívkou pobavil své přátele pasáčky.