SLOKA 37
dvijas tayos taṁ mahimānam adbhutaṁ
saṁlokṣya rājann ati-mānusīṁ matim
sammantrya patnyā sa mahārṇave mṛtaṁ
bālaṁ prabhāse varayāṁ babhūva ha
dvijaḥ — učený brāhmaṇa; tayoḥ — Jich obou; tam — tu; mahimānam — vznešenost; adbhutam — úžasnou; saṁlakṣya — dobře pozorující; rājan — ó králi; ati-mānuṣīm — přesahující lidské schopnosti; matim — inteligenci; sammantrya — po poradĕ; patnyā — se svou manželkou; saḥ — on; mahā-arṇave — ve velkém oceánu; mṛtam — které zemřelo; bālam — své dítĕ; prabhāse — na svatém místĕ Prabhāse; varayām babhūva ha — vybral si.
Ó králi, učený brāhmaṇa Sāndīpani pečlivĕ zvážil slavné a úžasné vlastnosti obou Pánů a Jejich nadlidskou inteligenci. Potom si po poradĕ s manželkou vybral jako odmĕnu navrácení svého mladého syna, který zemřel v oceánu u Prabhāsy.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho se dítĕte zmocnil démon s tĕlem lastury, když si hrálo na Mahā-śiva-kṣetře.