SLOKA 14
gopāḥ parasparaṁ hṛṣṭā
dadhi-kṣīra-ghṛtāmbubhiḥ
āsiñcanto vilimpanto
navanītaiś ca cikṣipuḥ
gopāḥ—pasáci krav; parasparam—jeden na druhého; hṛṣṭāḥ—měli takovou radost; dadhi—tvarohem; kṣīra—slazeným zhuštěným mlékem; ghṛta-ambubhiḥ—vodou smíchanou s máslem; āsiñcantaḥ—stříkající; vilimpantaḥ—potírající; navanītaiḥ ca—a máslem; cikṣipuḥ—házeli po sobě.
Pastevci krav si s radostí užívali slavnosti tak, že po sobě navzájem stříkali směsí tvarohu, zhuštěného mléka, másla a vody. Házeli po sobě máslem a roztírali ho jeden druhému po těle.
Z těchto slov se dozvídáme, že před pěti tisíci lety bylo dostatek mléka, másla a tvarohu nejen k jídlu, pití a vaření, ale při slavnosti to vše lidé bez omezení rozhazovali kolem sebe. Mléko, máslo, tvaroh a další mléčné výrobky se používaly v neomezené míře. Každý měl dostatečnou zásobu mléka a lidé si tím, že ho požívali v mnoha různých mléčných pokrmech, přirozeně uchovávali dobré zdraví, a tak se radovali ze života s vědomím Kṛṣṇy.