SLOKA 22
hariḥ parānīka-payomucāṁ muhuḥ
śilīmukhāty-ulbaṇa-varṣa-pīḍitam
sva-sainyam ālokya surāsurārcitaṁ
vyasphūrjayac chārṅga-śarāsanottamam
hariḥ — Pán Kṛṣṇa; para — nepřítele; anīka — vojsk; payaḥ-mucām — (která byla jako) mraky; muhuḥ — opakovanĕ; śilīmukha — jejich šípů; ati — nesmírnĕ; ulbaṇa — hrozivých; varṣa — deštĕm; pīḍitam — vystavené bolesti; sva — své vlastní; sainyam — vojsko; ālokya — když vidĕl; sura — polobohy; asura — a démony; arcitam — uctívaný; vyasphūrjayat — rozeznĕl; śārṅga — známý jako Śārṅga; śara-asana — svůj luk; uttamam — naprosto vynikající.
Pán Hari vidĕl své vojsko přivedené do úzkých vytrvalým prudkým deštĕm šípů, jež přilétaly od mohutných nepřátelských sil, shromáždĕných jako mraky kolem Nĕj, a tak rozeznĕl svůj vynikající luk Śārṅgu, který uctívají bozi i démoni.