SLOKA 12
sa tāvat tasya ruṣṭasya
dṛṣṭi-pātena bhārata
deha-jenāgninā dagdho
bhasma-sād abhavat kṣaṇāt
saḥ — on, Kālayavana; tāvat — tolik; tasya — jeho, probuzeného muže; ruṣṭasya — který byl rozhnĕvaný; dṛṣṭi — pohledu; pātena — vržením; bhārata — ó potomku Bharaty (Parīkṣite Mahārāji); deha-jena — vytvořeným v jeho tĕle; agninā — ohnĕm; dagdhaḥ — spálen; bhasma-sāt — na popel; abhavat — byl; kṣaṇāt — v okamžiku.
Probuzený muž byl rozhnĕvaný a vrhl pohled na Kālayavanu, jehož tĕlo zachvátily plameny. V jediném okamžiku, ó králi Parīkṣite, byl Kālayavana spálen na popel.
Muž, který spálil Kālayavanu svým pohledem, se jmenoval Mucukunda. Jak vysvĕtlí Pánu Kṛṣṇovi, bojoval dlouho za polobohy a nakonec přijal jako své požehnání právo nerušenĕ spát. Hari-vaṁśa vysvĕtluje, že získal další požehnání – že bude schopen zničit kohokoliv, kdo ho ze spánku vyruší. Ācārya Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura cituje ze Śrī Hari-vaṁśi:
prasuptaṁ bodhayed yo māṁ
taṁ daheyam ahaṁ surāḥ
cakṣuṣā krodha-dīptena
evam āha punaḥ punaḥ
„Mucukunda neustále opakoval: ,Ó polobozi, nechť očima planoucíma hnĕvem promĕním v popel kohokoliv, kdo mĕ probudí ze spánku.̀“
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje, že Mucukunda přednesl tuto ponĕkud morbidní žádost, aby vylekal Pána Indru, který, jak si Mucukunda myslel, by ho jinak mohl opakovanĕ budit a žádat ho o pomoc v boji s Indrovými vesmírnými nepřáteli. Indrův souhlas s Mucukundovou žádostí je popsán ve Śrī Viṣṇu Purāṇĕ takto:
proktaś ca devaiḥ saṁsuptaṁ
yas tvām utthāpayiṣyati
deha-jenāgninā sadyaḥ
sa tu bhasmī-kariṣyati
„Polobozi prohlásili: ,Kdokoliv tĕ probudí ze spánku, bude ihned spálen na popel ohnĕm vytvořeným z jeho tĕla.̀“