SLOKA 31
vayaṁ tu puruṣa-vyāghra
aikṣvākāḥ kṣatra-bandhavaḥ
mucukunda iti prokto
yauvanāśvātmajaḥ prabho
vayam — my; tu — na druhou stranu; puruṣa — mezi lidmi; vyāghra — ó tygře; aikṣvākāḥ — potomci Ikṣvākua; kṣatra — kṣatriyů; bandhavaḥ — rodinní členové; mucukundaḥ — Mucukunda; iti — takto; proktaḥ — zvaný; yauvanāśva — Yauvanāśvy (Māndhāty, syna Yuvanāśvy); ātma-jaḥ — syn; prabho — ó Pane.
Pokud jde o nás, ó tygře mezi lidmi, patříme do rodiny pokleslých kṣatriyů, potomků krále Ikṣvākua. Mé jméno je Mucukunda, můj Pane, a jsem syn Yauvanāśvy.
Ve védské kultuře je obvyklé, že se kṣatriya pokornĕ představí jako kṣatra-bandhu, pouhý příbuzný v kṣatriyské rodinĕ, či jinými slov, pokleslý kṣatriya. Nárokovat si ve starobylé védské kultuře konkrétní postavení na základĕ svých rodinných vztahů samo o sobĕ vyjadřovalo pokleslé postavení. Kṣatriyům a brāhmaṇům by mĕlo být přisouzeno postavení podle jejich zásluh, vlastností práce a charakteru. Když kastovní systém v Indii zdegradoval, lidé se pyšnĕ prohlašovali za příbuzné kṣatriyů nebo brāhmaṇů, i když v minulosti tento nárok bez hmatatelných kvalifikací vyjadřoval pokleslé postavení.