SLOKA 48
kalevare ’smin ghaṭa-kuḍya-sannibhe
nirūḍha-māno nara-deva ity aham
vṛto rathebhāśva-padāty-anīkapair
gāṁ paryaṭaṁs tvāgaṇayan su-durmadaḥ
kalevare — v tĕle; asmin — tomto; ghaṭa — nádoba; kuḍya — nebo zeď; sannibhe — které je jako; nirūḍha — přehnané; mānaḥ — jehož falešné ztotožňování; nara-devaḥ — bůh mezi lidmi (král); iti — takto (sám uvažující); aham — já; vṛtaḥ — obklopen; ratha — kočáry; ibha — slony; aśva — koňmi; padāti — pĕšáky; anīkapaiḥ — a generály; gām — Zemi; paryaṭan — cestující po; tvā — Tebe; agaṇayan — neberoucí vážnĕ; su-durmadaḥ — velmi zmatený pýchou.
V hluboké domýšlivosti jsem se považoval za tĕlo, které je hmotný předmĕt jako nádoba nebo zeď. Považoval jsem se za boha mezi lidmi, cestoval jsem po Zemi obklopen svými vozataji, slony, jezdci, pĕšími vojáky a generály a ve své klamné pýše jsem Tĕ nebral na vĕdomí.