SLOKA 25
durbhagāyā na me dhātā
nānukūlo maheśvaraḥ
devī vā vimukhī gaurī
rudrāṇī girijā satī
durbhagāyāḥ — jež je stižena neštĕstím; na — ne; me — se mnou; dhātā — stvořitel (Pán Brahmā); na — ne; anukūlaḥ — příznivĕ naklonĕn; mahā-īśvaraḥ — velký Pán Śiva; devī — bohynĕ (jeho společnice); vā — nebo; vimukhī — obrácena proti; gaurī — Gaurī; rudrāṇī — manželka Rudry; giri-jā — adoptovaná dcera Himālaje; satī — Satī, která se ve svém předchozím životĕ jako dcera Dakṣi rozhodla vzdát svého tĕla.
Jsem stižena nesmírným neštĕstím, neboť mi stvořitel není příznivĕ naklonĕn, stejnĕ jako velký Pán Śiva. Nebo se možná proti mĕ obrátila Śivova manželka, Devī, která je známa jako Gaurī, Rudrāṇī, Girijā a Satī.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje, že si Rukmiṇī mohla myslet: „I kdyby Kṛṣṇa chtĕl přijet, mohl být cestou zastaven stvořitelem Brahmou, který mi není příznivĕ naklonĕn. Proč by tomu však mĕlo tak být? Možná je to Maheśvara, Pán Śiva, jehož jsem při nĕjaké příležitosti řádnĕ neuctila a který se na mĕ z toho důvodu rozhnĕval. Je to však Maheśvara, velký vládce, tak proč by se zlobil na tak nevýznamnou a pošetilou dívku jako já?
„Snad je to Śivova manželka, Gaurī-devī, která je nespokojená, třebaže ji uctívám každý den. Bĕda, bĕda, jak jsem ji urazila, že se obrátila proti mĕ? Koneckonců je však Rudrāṇī, manželka Rudry, a samotné její jméno znamená ,ta, která přivádí všechny k nářkù. Možná tedy ona a Śiva chtĕjí, abych naříkala. Když ale vidí, že jsem tak nešťastná, na pokraji vzdání se života, proč je to neobmĕkčí? Důvod musí být, že bohynĕ Devī je Girijā, adoptovaná dcera, tak proč by mĕla mít mĕkké srdce? V její inkarnaci Satī se vzdala tĕla, tak možná nyní chce, abych se ho vzdala také.“
Tak ācārya, s realizovanou básnickou citlivostí, vykládá různá jména v tomto verši.