SLOKA 37
asyaiva bhāryā bhavituṁ
rukmiṇy arhati nāparā
asāv apy anavadyātmā
bhaiṣmyāḥ samucitaḥ patiḥ
asya — pro Nĕho; eva — samotného; bhāryā — manželka; bhavitum — být; rukmiṇī — Rukmiṇī; arhati — zaslouží si; na aparā — nikdo jiný; asau — On; api — jakož i; anavadya — bezchybné; ātmā — jehož tĕlo; bhaiṣmyāḥ — pro Bhīṣmakovu dceru; samucitaḥ — nanejvýš vhodný; patiḥ — manžel.
(Lidé z mĕsta říkali:) Rukmiṇī, a nikdo jiný, si zaslouží stát se Jeho manželkou a On s tak neposkvrnĕnou sličností je také jediný vhodný manžel pro princeznu Bhaiṣmī.
Podle Śrīla Viśvanātha Cakravartīho tento text spojuje výroky různých občanů. Nĕkteří poukazovali na to, že Rukmiṇī je vhodná manželka pro Kṛṣṇu, ostatní říkali, že nikdo jiný vhodný není. Podobnĕ nĕkteří uvádĕli, že Kṛṣṇa je nanejvýš vhodný pro Rukmiṇī, a ostatní říkali, že nikdo jiný by pro ni vhodný manžel nebyl.