SLOKA 42-43
nānopahāra balibhir
vāramukhyāḥ sahasraśaḥ
srag-gandha-vastrābharaṇair
dvija-patnyaḥ sv-alaṅkṛtāḥ
gāyantyaś ca stuvantaś ca
gāyakā vādya-vādakāḥ
parivārya vadhūṁ jagmuḥ
sūta-māgadha-vandinaḥ
nānā — různými; upahāra — s předmĕty pro uctívání; balibhiḥ — a dary; vāra-mukhyāḥ — přední kurtizány; sahasraśaḥ — po tisících; srak — s kvĕtinovými girlandami; gandha — voňavkami; vastra — odĕvy; ābharaṇaiḥ — a šperky; dvija — brāhmaṇů; patnyaḥ — manželky; sv-alaṅkṛtāḥ — krásnĕ ozdobené; gāyantyaḥ — zpívající; ca — a; stuvantaḥ — přednášející modlitby; ca — a; gāyakāḥ — zpĕváci; vādya-vādakāḥ — hudebníci s nástroji; parivārya — doprovázející; vadhūm — nevĕstu; jagmuḥ — šli; sūta — básníci; māgadha — kronikáři; vandinaḥ — a heroldi.
Nevĕstu následovaly tisíce předních kurtizán nesoucích různé obĕtiny a dary, spolu s krásnĕ ozdobenými manželkami brāhmaṇů zpívajícími a pronášejícími modlitby a nesoucími dary v podobĕ girland, voňavek, odĕvů a šperků. Přítomni byli také profesionální zpĕváci, hudebníci, básníci, kronikáři a heroldi.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje, že Rukmiṇī jela v nosítkách ze svých komnat až k chrámu Bhavānī a tak byla snadno chránĕna. Jen poslední čtyři či pĕt metrů do chrámu šla pĕšky, zatímco královské stráže byly rozestavĕny kolem celého chrámu.