SLOKA 48
yathā śayāna ātmānaṁ
viṣayān phalam eva ca
anubhuṅkte ’py asaty arthe
tathāpnoty abudho bhavam
yathā — jako; śayānaḥ — spáč; ātmānam — sebe; viṣayān — smyslové objekty; phalam — plody; eva — vskutku; ca — také; anubhuṅkte — vnímá; api — dokonce; asati arthe — v neskutečném; tathā — tak; āpnoti — podstupuje; abudhaḥ — neinteligentní; bhavam — hmotnou existenci.
Tak jako spáč vnímá sebe, objekty smyslového požitku a plody svých činů v iluzi snu, neinteligentní osoba podstupuje hmotnou existenci.
Ve śruti je uvedeno: asaṅgo hy ayaṁ puruṣaḥ – „Živá bytost nemá žádný důvĕrný vztah s hmotným svĕtem.“ Tento bod vysvĕtluje stávající verš. Podobný výrok se nachází ve Śrīmad-Bhāgavatamu (11.22.56):
arthe 'hy avidyamāne 'pi
saṁsṛtir na nivartate
dhyāyato viṣayān asya
svapne 'narthāgamo yathā
„Pro toho, kdo medituje o smyslovém požitku, hmotný život – i když postrádá skutečnou existenci – nekončí, tak jako nepříjemné zážitky ze snu.“