Jakmile Rukmiṇī-devī spatřila Pradyumnu, byla přemožena mateřskou láskou a z ňader jí začalo samo od sebe vytékat mléko. Poznamenala, že Pradyumna vypadá přesnĕ jako Kṛṣṇa, a dychtila zjistit, kdo to je. Vzpomnĕla si, jak byl jeden z jejích synů unesen z porodního pokoje. „Kdyby byl stále naživu“, pomyslela si, „byl by stejného vĕku jako tento Pradyumna stojící přede mnou.“ Zatímco Rukmiṇī takto přemítala, přišel Pán Kṛṣṇa ve společnosti Devakī a Vasudevy. Ačkoliv Pán dokonale pochopil situaci, zachoval mlčení. Potom dorazil Nārada Muni a všechno vysvĕtlil. Všichni nad tím příbĕhem žasli a objímali Pradyumnu ve velké extázi.