SLOKA 40
yaṁ vai muhuḥ pitṛ-sarūpa-nijeśa-bhāvās
tan-mātaro yad abhajan raha-rūḍha-bhāvāḥ
citraṁ na tat khalu ramāspada-bimba-bimbe
kāme smare ’kṣa-viṣaye kim utānya-nāryaḥ
yam — kdo; vai — vskutku; muhuḥ — opakovanĕ; pitṛ — svému otci; sa-rūpa — který se přesnĕ podobal; nija — jako na svého vlastního; īśa — pána; bhāvāḥ — které na Nĕho myslely; tat — Jeho; mātaraḥ — matky; yat — protože; abhajan — uctívaly; raha — důvĕrnĕ; rūḍha — plnĕ rozvinutá; bhāvāḥ — jejichž extatická přitažlivost; citram — úžasné; na — ne; tat — to; khalu — vskutku; ramā — bohynĕ štĕstí; āspada — útočištĕ (Pána Kṛṣṇy); bimba — podoby; bimbe — který byl odrazem; kāme — zosobnĕný chtíč; smare — Amor; akṣa-viṣaye — když se nacházel před jejich očima; kim uta — nemluvĕ o; anya — ostatních; nāryaḥ — ženách.
Na tom, že ženy z paláce, které mĕly k Pradyumnovi cítit mateřskou náklonnost, ale cítily k Nĕmu důvĕrnou extatickou přitažlivost, jako kdyby to byl jejich vlastní Pán, není nic úžasného. Syn se koneckonců přesnĕ podobal otci. Pradyumna byl vskutku dokonalým odrazem krásy Pána Kṛṣṇy, útočištĕ bohynĕ štĕstí, a zjevil se jim před očima jako samotný Amor. Když k Nĕmu cítily milostnou připoutanost i ženy na úrovni Jeho matky, co potom musely při Jeho spatření cítit ostatní ženy?
Jak vysvĕtluje Śrīla Viśvanātha Cakravartī, kdykoliv ženy z paláce spatřily Śrī Pradyumnu, ihned si vzpomnĕly na svého Pána, Śrī Kṛṣṇu. Śrīla Prabhupāda komentuje v knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství takto: „Śrīla Śukadeva Gosvāmī vyložil, že všechny ženy v paláci, které byly Pradyumnovými vlastními nebo nevlastními matkami, Ho zpočátku omylem považovaly za Kṛṣṇu a stydĕly se, neboť je zasáhla touha po milostné lásce. Vysvĕtlením toho je, Pradyumna vypadal úplnĕ stejnĕ jako Kṛṣṇa a ve skutečnosti byl samotným Amorem; proto není divu, že si ho Jeho matky i ostatní ženy takto spletly. Z tohoto prohlášení je zřejmé, že Pradyumnovy tĕlesné rysy byly tak podobné Kṛṣṇovým, že Ho za Kṛṣṇu omylem pokládala dokonce i Jeho vlastní matka.“
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k padesáté páté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Pradyumnův příbĕh.“