SLOKA 15
ya idaṁ līlayā viśvaṁ
sṛjaty avati hanti ca
ceṣṭāṁ viśva-sṛjo yasya
na vidur mohitājayā
yaḥ — kdo; idam — tento; līlayā — jako hru; viśvam — vesmír; sṛjati — tvoří; avati — udržuje; hanti — ničí; ca — a; ceṣṭām — účel; viśva-sṛjaḥ — (druhotní) stvořitelé vesmíru (v čele s Pánem Brahmou); yasya — jehož; na viduḥ — neznají; mohitāḥ — zmateni; ajayā — Jeho vĕčnou klamnou energií.
„To Nejvyšší Pán tvoří, udržuje a ničí tento vesmír jednoduše jako svou zábavu. Stvořitelé vesmíru nedokáží ani pochopit Jeho zámĕr, zmateni Jeho klamnou Māyou.“
Použití jednotného čísla yaḥ, „ten, kdo“, vyjadřuje, že časté odkazy na „dva Pány, Kṛṣṇu a Rāmu“ nekompromitují pevnĕ daný princip monoteismu vyjadřovaný ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Jak vysvĕtlují mnohá védská písma, jeden Nejvyšší Pán se expanduje do nesčetných podob, a přesto zůstává jediným a všemocným Bohem. V Brahma-saṁhitĕ (5.33) například máme tento výrok: advaitam acyutam anādir ananta-rūpam. „Jediný Nejvyšší Pán neklesá, nemá počátek a expanduje se do nesčetných projevených podob.“ V duchu Pánových zábav, v nichž se expanduje a zjevuje jako svůj starší bratr Balarāma, zde Bhāgavatam zmiňuje „dva Pány“. Z konečného hlediska však existuje jediný Svrchovaný Bůh, jediná Absolutní Pravda, která se zjevuje ve své původní podobĕ jako Kṛṣṇa.