SLOKA 27
keśavo dvārakām etya
nidhanaṁ śatadhanvanaḥ
aprāptiṁ ca maṇeḥ prāha
priyāyāḥ priya-kṛd vibhuḥ
keśavaḥ — Pán Kṛṣṇa; dvārakām — do Dvāraky; etya — poté, co přijel; nidhanam — smrt; śatadhanvanaḥ — Śatadhanvy; aprāptim — nezískání; ca — a; maṇeḥ — drahokamu; prāha — řekl; priyāyāḥ — své milované (královnĕ Satyabhāmĕ); priya — radost; kṛt — jenž udĕlal; vibhuḥ — všemocný Pán.
Pán Keśava dorazil do Dvāraky a popsal smrt Śatadhanvy a svůj neúspĕšný pokus najít drahokam Syamantaka. Promluvil způsobem, který mĕl potĕšit Jeho milovanou Satyabhāmu.
Královna Satyabhāmā byla přirozenĕ potĕšena, když slyšela, že vraha jejího otce dostihla spravedlnost. Ještĕ musel být získán zpĕt otcův drahokam Syamantaka, a tak ji také potĕšilo, když slyšela o odhodlanosti Pána Kṛṣṇy jej získat.