SLOKA 31
ity aṅgopadiśanty eke
vismṛtya prāg udāhṛtam
muni-vāsa-nivāse kiṁ
ghaṭetāriṣṭa-darśanam
iti — takto; aṅga — můj milý (králi Parīkṣite); upadiśanti — navrhovali; eke — nĕkteří; vismṛtya — zapomínající; prāk — dříve; udāhṛtam — co bylo popsáno; muni — mudrců; vāsa — sídlo; nivāse — když Pán sídlí; kim — jak; ghaṭeta — může vzniknout; ariṣṭa — pohrom; darśanam — objevení se.
Nĕkteří lidé navrhovali (že za potíže může Akrūrova nepřítomnost), ale zapomnĕli na slávu Nejvyššího Pána, kterou sami tak často popisovali. Jak může vůbec dojít k pohromám na místĕ, kde sídlí Osobnost Božství, sídlo všech mudrců?
Śrīla Viśvanātha Cakravartī poskytuje tento vhled do tohoto verše: Ve Vārāṇasī se Akrūra stal slavným díky konání obĕtí na zlatých oltářích a svému hojnému rozdávání milodarů brāhmaṇům. Když se o tom doslechli obyvatelé Dvāraky, nĕkteří šířili pomluvy, že Kṛṣṇa považoval Akrūru za soka, a proto ho poslal do vyhnanství. Aby Pán Kṛṣṇa rozptýlil tuto novou a neuvĕřitelnou poskvrnu své povĕsti, vytvořil ve Dvārace různé pohromy, čímž přimĕl obyvatele, aby volali po Akrūrovĕ návratu, který Pán poté nařídil.