No edit permissions for Čeština

SLOKA 35-36

pūjayitvābhibhāṣyainaṁ
kathayitvā priyāḥ kathāḥ
vijñātākhila-citta jñaḥ
smayamāna uvāca ha

nanu dāna-pate nyastas
tvayy āste śatadhanvanā
syamantako maniḥ śrīmān
viditaḥ pūrvam eva naḥ

pūjayitvā  —  uctívající; abhibhāṣya  —  vítající; enam  —  ho (Akrūru); kathayitvā  —  hovořící; priyāḥ  —  příjemné; kathāḥ  —  námĕty; vijñāta  —  plnĕ si vĕdomý; akhila  —  všeho; citta  —  (Akrūrovo) srdce; jñaḥ  —  jenž znal; smayamānaḥ  —  s úsmĕvem; uvāca ha  —  pravil; nanu  —  jistĕ; dāna  —  dobročinnosti; pate  —  ó vládce; nyastaḥ  —  uchovávaný; tvayi  —  ve tvé péči; āste  —  je přítomný; śatadhanvanā  —  Śatadhanvou; syamantakaḥ maniḥ  —  drahokam Syamantaka; śrī-mān  —  výnosný; viditaḥ  —  známo; pūrvam  —  předem; eva  —  vskutku; naḥ  —  Námi.

Pán Kṛṣṇa Akrūru uctil, důvĕrnĕ ho přivítal a promluvil k nĕmu příjemnými slovy. Potom se Pán, který dokonale znal Akrūrovo srdce, neboť zná vše, usmál a oslovil ho: „Ó vládce dobročinnosti, Śatadhanvā jistĕ zanechal výnosný drahokam Syamantaka ve tvé péči a je stále u tebe. My o tom celou tu dobu víme.

Jednání Pána Kṛṣṇy s Akrūrou zde potvrzuje, že je to ve skutečnosti Pánův velký oddaný.

« Previous Next »