No edit permissions for Čeština
SLOKA 7
satyabhāmā ca pitaraṁ
hataṁ vīkṣya śucārpitā
vyalapat tāta tāteti
hā hatāsmīti muhyatī
satyabhāmā — královna Satyabhāmā; ca — a; pitaram — svého otce; hatam — zabitého; vīkṣya — vidící; śucā-arpitā — uvržená do žalu; vyalapat — naříkala; tāta tāta — ó otče, ó otče; iti — takto; hā — bĕda; hatā — zabitá; asmi — jsem; iti — takto; muhyatī — omdlévající.
Když Satyabhāmā uvidĕla svého mrtvého otce, propadla žalu. S nářkem „Můj otče, můj otče! Ó, jsem zabita!“ pozbyla vĕdomí.
Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho byla Satyabhāmina duševní muka a slova po smrti jejího otce vnuknuta energií zábav Pána Kṛṣṇy (līlā-śakti), aby připravila Pánovu násilnou reakci proti Śatadhanvovi.