V království Ayodhyi žil oddaný král jménem Nagnajit. Mĕl výjimečnĕ krásnou dceru na vdávání jménem Satyā či Nāgnajitī. Dívčini příbuzní určili podmínku, že muž, který dokáže zkrotit jistou skupinu sedmi divokých býků, získá její ruku. Když se Kṛṣṇa doslechl o této princeznĕ, odjel do Ayodhyi s velkou skupinou vojáků. Král Nagnajit Ho pohostinnĕ přivítal a radostnĕ Ho uctil různými obĕtinami. Jakmile Satyā spatřila Kṛṣṇu, ihned si Ho přála za manžela, a král Nagnajit, který pochopil úmysly své dcery, sdĕlil Pánu Kṛṣṇovi své vlastní přání, aby se Pán a jeho dcera vzali. Král láskyplnĕ řekl Pánu: „Ty jediný jsi vhodný manžel pro moji dceru a jestli zkrotíš sedm býků, zajisté se s ní můžeš oženit.“