SLOKA 16
tān ninyuḥ kiṅkarā rājñe
medhyān parvaṇy upāgate
tṛṭ-parītaḥ pariśrānto
bibhatsur yamunām agāt
tān — je; ninyuḥ — odnesli; kiṅkarāḥ — služebníci; rājñe — králi; medhyān — vhodné pro obĕtování; parvaṇi — zvláštní příležitost; upāgate — blížící se; tṛṭ — žízní; parītaḥ — zmožený; pariśrāntaḥ — unavený; bibhatsuḥ — Arjuna; yamunām — k řece Yamunĕ; agāt — odjel.
Skupina služebníků odnesla králi Yudhiṣṭhirovi zabitá zvířata vhodná pro obĕtování při nĕjaké zvláštní příležitosti. Potom Arjuna, žíznivý a unavený, odjel ke břehu Yamuny.
Jak Śrīla Prabhupāda často vysvĕtloval, kṣatriyové, neboli bojovníci, lovili v lese za nĕkolika účely: aby se cvičili ve svých bojových dovednostech, aby omezovali populaci šelem, které ohrožovaly lidi a aby získávali zvířata pro védské obĕti. Zabitá zvířata dostávala mocí obĕti nová tĕla. Jelikož knĕží již tuto moc nemají, obĕti by nyní představovaly pouhé zabíjení a jsou tedy zakázány.
Ve čtvrtém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu vidíme, že velký mudrc Nārada přísnĕ pokáral krále Prācīnabarhiṣata za porušení této zásady autorizovaného lovu. Král se ve skutečnosti podobal moderním sportovním lovcům, kteří krutĕ zabíjejí zvířata jako takzvané hobby.