SLOKA 7
pṛthām samāgatya kṛtābhivādanas
tayāti-hārdārdra-dṛśābhirambhitaḥ
āpṛṣṭavāṁs tāṁ kuśalaṁ saha-snuṣāṁ
pitṛ-ṣvasāram paripṛṣṭa-bāndhavaḥ
pṛthām — ke královnĕ Kuntī; samāgatya — jdoucí; kṛta — vzdávající; abhivādanaḥ — poklony; tayā — jí; ati — nesmírnou; hārda — s náklonností; ardra — mokré; dṛśā — jejíž oči; abhirambhitaḥ — obejmutý; āpṛṣṭavān — zeptal se; tām — jí; kuśalam — na její blaho; saha — společnĕ; snuṣām — se svou snachou, Draupadī; pitṛ — svého otce, Vasudevy; svasāram — sestra; paripṛṣṭa — vyptávaly se dopodrobna; bāndhavaḥ — na jejich příbuzné (žijící ve Dvārace).
Pán potom šel navštívit svou tetu, královnu Kuntī. Poklonil se jí a ona Ho objala s očima vlhkýma z velké náklonnosti. Pán Kṛṣṇa se jí a její snachy Draupadī zeptal na jejich blaho a ony se Ho na oplátku dlouze vyptávaly na Jeho příbuzné (ve Dvārace).
Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura popisuje vizi, že když Pán Kṛṣṇa sedĕl na sedadle, spatřil svou tetu Kuntī, jak přichází s velkou dychtivostí Ho spatřit. Poté ihned vstal, rychle k ní přišel a poklonil se jí. Oči jí zvlhly z nesmírné lásky, objala Ho a přičichla Mu k hlavĕ.