Když Nanda Mahārāja, král Vraji, přemýšlel o Vasudevových slovech upozorňujících na nepokoje v Gokule, měl trochu strach a vyhledal útočiště u lotosových nohou Śrī Hariho. Mezitím Kaṁsa poslal do vesnice Gokuly Rākṣasī, která se jmenovala Pūtanā a která cestovala z místa na místo, aby zabíjela malé děti. Nebezpečí od takových Rākṣasī hrozí tam, kde chybí vědomí Kṛṣṇy, ale v Gokule byl Nejvyšší Pán osobně přítomný, a proto se tam Pūtanā nemohla dočkat ničeho jiného než vlastní smrti.