SLOKA 36
tvat-pāda-padma-makaranda-juṣāṁ munīnāṁ
vartmāsphuṭaṁ nr-paśubhir nanu durvibhāvyam
yasmād alaukikam ivehitam īśvarasya
bhūmaṁs tavehitam atho anu ye bhavantam
tvat — Tvých; pāda — nohou; padma — lotosových; makaranda — med; juṣām — kteří si vychutnávají; munīnām — pro mudrce; vartma — (Tvá) cesta; asphuṭam — ne zjevná; nṛ — v lidské podobĕ; paśubhiḥ — zvířaty; nanu — jistĕ, potom; durvibhāvyam — nepochopitelná; yasmāt — protože; alaukikam — transcendentální; iva — jako kdyby; īhitam — činnosti; īśvarasya — Nejvyššího Pána; bhūman — ó všemocný; tava — Tvé; īhitam — činnosti; atha u — proto; anu — následující; ye — kdo; bhavantam — Ty.
Tvé jednání, záhadné i pro mudrce, kteří si vychutnávají med Tvých lotosových nohou, je jistĕ nepochopitelné pro lidské bytosti, které se chovají jako zvířata. A tak jako jsou transcendentální Tvé činnosti, ó všemocný Pane, platí to i o činnostech Tvých následovníků.
Zde královna Rukmiṇī odpovídá na výrok Pána Kṛṣṇy ve verši 13:
aspaṣṭa-vartmanāṁ puṁsām
aloka-patham īyuṣām
āsthitāḥ padavīṁ su-bhru
prāyaḥ sīdanti yoṣitaḥ
„Ó ženo s krásným obočím, ženám je obvykle souzeno trpĕt, když žijí s muži, jejichž chování je nevypočitatelné a kteří následují cestu neschválenou společností.“
V tomto verši Rukmiṇī chápe výraz aloka-patham ve smyslu „transcendentální cesta“. Ti, kdo jsou zapleteni ve svĕtském chování, se snaží užívat si tohoto svĕta více či ménĕ jako zvířata. I když jsou tito lidé „kulturnĕ pokročilí“, mĕli by být jednoduše považováni za rafinovaná či nablýskaná zvířata. Śrīmatī Rukmiṇī-devī poukazuje na to, že Pánovy činnosti jsou vždy transcendentální, a proto jsou aspaṣṭa, neboli „nejasné“ obyčejným lidem, a dokonce i mudrci snažící se Pána poznat, nemohou tyto činnosti dokonale pochopit.