SLOKA 3
cārv-abja-kośa-vadanāyata-bāhu-netra-
sa-prema-hāsa-rasa-vīkṣita-valgu-jalpaiḥ
sammohitā bhagavato na mano vijetuṁ
svair vibhramaiḥ samaśakan vanitā vibhūmnaḥ
cāru — krásnou; abja — lotosu; kośa — (jako) kalich; vadana — Jeho tváří; āyata — dlouhými; bāhu — pažemi; netra — a očima; sa-prema — láskyplného; hāsa — smíchu; rasa — v náladĕ; vīkṣita — Jeho pohledy; valgu — přitažlivými; jalpaiḥ — a Jeho rozhovory; sammohitāḥ — naprosto zmatené; bhagavataḥ — Nejvyššího Pána; na — ne; manaḥ — mysl; vijetum — přemoci; svaiḥ — svými vlastními; vibhramaiḥ — šarmy; samaśakan — byly schopné; vanitāḥ — ženy; vibhūmnaḥ — dokonale úplného.
Manželky Nejvyššího Pána byly zcela okouzleny Jeho rozkošnou, lotosu podobnou tváří, Jeho dlouhými pažemi a velkýma očima, Jeho láskyplnými pohledy překypujícími smíchem a Jeho okouzlujícími rozhovory s nimi. Tyto ženy však všemi svými šarmy nedokázaly přemoci mysl všemocného Pána.
Předchozí verš uvedl, že královny Pána Kṛṣṇy nemohly pochopit pravdu o Pánu. Tato pravda je vysvĕtlena v tomto verši. Pán je všemocný, úplný sám v sobĕ, s nekonečným majestátem.