SLOKA 27-28
deva-deva jagan-nātha
govinda puruṣottama
nārāyaṇa hṛṣīkeśa
puṇya-ślokācyutāvyaya
anujānīhi māṁ kṛṣṇa
yāntaṁ deva-gatiṁ prabho
yatra kvāpi sataś ceto
bhūyān me tvat-padāspadam
deva-deva — ó Pane pánů; jagat — vesmíru; nātha — ó vládce; go-vinda — ó Pane krav; puruṣa-uttama — ó Nejvyšší Osobnosti; nārāyaṇa — ó zdroji všech živých bytostí; hṛṣīkeśa — ó vládce smyslů; puṇya-śloka — ó Ty, jehož oslavuje transcendentální poezie; acyuta — ó neklesající; avyaya — ó nevyčerpatelný; anujānīhi — prosím propusť; mām — mĕ; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; yāntam — jenž odcházím; deva-gatim — do svĕta polobohů; prabho — ó vládce; yatra kva api — kdekoliv; sataḥ — sídlící; cetaḥ — mysl; bhūyāt — nechť je; me — má; tvat — Tvých; pada — nohou; āspadam — jejíž útočištĕ.
Ó Devadevo, Jagannāthe, Govindo, Puruṣottamo, Nārāyaṇe, Hṛṣīkeśo, Puṇyaśloko, Acyuto, Avyayo! Ó Kṛṣṇo, prosím dovol mi odejít do svĕta polobohů. Kdekoliv budu žít, ó vládce, nechť má mysl vždy přijímá útočištĕ u Tvých nohou.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje tento verš takto: Král Nṛga, jehož víru povzbudilo získání Pánovy milosti a jenž takto dosáhl postavení služebníka, správnĕ oslavuje Pána pronášením Jeho jmen a potom Pána žádá o svolení odejít. Nálada jeho modlitby je tato: „Jsi Devadeva, Bůh dokonce i bohů, a Jagannātha, vládce vesmíru, tak prosím buď mým vládcem. Ó Govindo, prosím učiň mĕ svým majetkem tím samým milostivým pohledem, jímž okouzluješ krávy. Můžeš to učinit, protože jsi Puruṣottama, svrchovaná podoba Boha. Ó Nārāyaṇe, jelikož jsi zdrojem živých bytostí, buď mi prosím oporou, i když jsem špatná živá bytost. Ó Hṛṣīkeśi, prosím učiň mé smysly svými vlastními. Ó Puṇyaśloko, nyní ses stal slavným jako Nṛgův osvoboditel. Ó Acyuto, prosím nebuď nikdy ztracen mé mysli. Ó Avyayo, v mé mysli se nikdy nezmenšíš.“ Takto velký komentátor Bhāgavatamu, Śrīla Viśvanātha Cakravartī, vysvĕtluje význam tĕchto veršů.