No edit permissions for Čeština

SLOKA 24-25

sragvy eka-kuṇḍalo matto
vaijayantyā ca mālayā
bibhrat smita-mukhāmbhojaṁ
sveda-prāleya-bhūṣitam

sa ājuhāva yamunāṁ
jala-krīḍārtham īśvaraḥ
nijaṁ vākyam anādṛtya
matta ity āpagāṁ balaḥ
anāgatāṁ halāgreṇa
kupito vicakarṣa ha

srak-vī  —  s girlandou; eka  —  s jednou; kuṇḍalaḥ  —  náušnicí; mattaḥ  —  omámený radostí; vaijayantyā  —  jménem Vaijayantī; ca  —  a; mālayā  —  s girlandou; bibhrat  —  ukazující; smita  —  usmĕvavou; mukha  —  svou tvář; ambhojam  —  podobnou lotosu; sveda  —  potu; prāleya  —  snĕhem; bhūṣitam  —  ozdobenou; saḥ  —  On; ājuhāva  —  zavolal; yamunām  —  řeku Yamunu; jala  —  ve vodĕ; kṛīḍā  —  hře; artham  —  kvůli; īśvaraḥ  —  Nejvyšší Pán; nijam  —  Jeho; vākyam  —  slova; anādṛtya  —  neberoucí na zřetel; mattaḥ  —  opilý; iti  —  takto (uvažující); āpa-gām  —  řeku; balaḥ  —  Pán Balarāma; anāgatām  —  která nepřišla; hala  —  své zbranĕ v podobĕ pluhu; agreṇa  —  špičkou; kupitaḥ  —  rozhnĕvaný; vicakarṣa ha  —  táhl.

Radostí omámený Pán Balarāma na sobĕ mĕl kvĕtinové girlandy, včetnĕ slavné Vaijayantī, jedinou náušnici a Jeho usmĕvavou lotosovou tvář zdobily jako snĕhové vločky kapky potu. Pán poté zavolal řeku Yamunu, aby si mohl hrát v jejích vodách, ale ona nevzala Jeho příkaz na zřetel, protože Ho považovala za opilého. To Balarāmu rozhnĕvalo a začal řeku táhnout špičkou svého pluhu.

« Previous Next »