SLOKA 17
kṛṣṇas tu tat pauṇḍraka-kāśirājayor
balaṁ gaja-syandana-vāji-patti-mat
gadāsi-cakreṣubhir ārdayad bhṛśaṁ
yathā yugānte huta-bhuk pṛthak prajāḥ
kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; tu — však; tat — to; pauṇḍraka-kāśirājayoḥ — Pauṇḍrakovo a krále Kāśī; balam — vojsko; gaja — slony; syandana — kočáry; vāji — koňmi; patti — a pĕchotou; mat — tvořené; gadā — svým kyjem; asi — mečem; cakra — diskem; isubhiḥ — a šípy; ārdayat — sužoval; bhṛśam — divoce; yathā — jako; yuga — vĕku historie vesmíru; ante — na konci; huta-bhuk — oheň (vesmírné zkázy); pṛthak — různých druhů; prajāḥ — živé bytosti.
Pán Kṛṣṇa však vojsku Pauṇḍraky a Kāśirāji, které tvořili sloni, kočáry, jízda a pĕchota, divoce vrátil úder. Sužoval své nepřátele svým kyjem, mečem, diskem Sudarśana a šípy, tak jako oheň zkázy sužuje různé druhy tvorů na konci vesmírného vĕku.
Śrīla Prabhupāda komentuje v knize Kṛṣṇa: „Vojáci na stranĕ krále Pauṇḍraky začali ohrožovat Kṛṣṇu svými zbranĕmi. V přívalech na Nĕho létaly různé druhy trojzubců, kyje, tyče, kopí, meče, dýky a šípy a Kṛṣṇa je odrážel. Neničil jen zbranĕ, ale také vojáky a Pauṇḍrakovy společníky, stejnĕ jako při zničení vesmíru spálí pustošící oheň všechno na prach. Kṛṣṇa svými zbranĕmi rozmetal protivníkovy slony, kočáry, konĕ i pĕší vojsko a po celém bojišti se válela tĕla mužů i zvířat a rozbité kočáry.“