SLOKA 27-28
sudakṣiṇas tasya sutaḥ
kṛtvā saṁsthā-vidhiṁ pateḥ
nihatya pitṛ-hantāraṁ
yāsyāmy apacitiṁ pituḥ
ity ātmanābhisandhāya
sopādhyāyo maheśvaram
su-dakṣiṇo ’rcayām āsa
parameṇa samādhinā
sudakṣiṇaḥ — jménem Sudakṣiṇa; tasya — jeho (Kāśirājův); sutaḥ — syn; kṛtvā — konající; saṁsthā-vidhim — pohřební obřady; pateḥ — svého otce; nihatya — zabitím; pitṛ — mého otce; hantāram — vraha; yāsyāmi — dosáhnu; apacitim — pomsty; pituḥ — za mého otce; iti — takto; ātmanā — svou inteligencí; abhisandhāya — rozhodující se; sa — s; upādhyāyaḥ — knĕžími; mahā-īśvaram — velkého Pána Śivu; su-dakṣiṇaḥ — jelikož byl velmi štĕdrý; arcayām āsa — uctíval; parameṇa — s nesmírnou; samādhinā — pozorností.
Poté, co králův syn Sudakṣiṇa pro svého otce vykonal povinné pohřební obřady, se rozhodl: „Jedinĕ zabitím vraha mého otce mohu pomstít jeho smrt.“ Štĕdrý Sudakṣiṇa tedy společnĕ se svými knĕžími začal s nesmírnou pozorností uctívat Pána Maheśvaru.
Śrīla Prabhupāda píše: „Pán Śiva, zvaný Viśvanāth, je pánem kāśīského království. Chrám Pána Viśvanātha existuje ve Vārāṇasī dodnes a dennĕ se v nĕm shromažďuje mnoho tisíc poutníků.“