SLOKA 2
śrī-śuka uvāca
narakasya sakhā kaścid
dvivido nāma vānaraḥ
sugrīva-sacivaḥ so ’tha
bhrātā maindasya vīryavān
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; narakasya — démona Naraky; sakhā — přítel; kaścit — jistý; dvividaḥ — Dvivida; nāma — jménem; vānaraḥ — op; sugrīva — král Sugrīva; sacivaḥ — jehož rádce; saḥ — on; atha — také; bhrātā — bratr; maindasya — Maindy; vīrya-vān — mocný.
Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Žil jeden op jménem Dvivida, který byl přítelem Narakāsury. Tento mocný Dvivida, bratr Maindy, byl poučen králem Sugrīvou.
Śrīla Jīva Gosvāmī uvádí o opovi Dvividovi nĕkteré zajímavé skutečnosti. Ačkoliv byl Dvivida společník Pána Rāmacandry, pozdĕji se zkazil špatnou společností démona Naraky, jak je uvedeno zde: narakasya sakhā. Tato špatná společnost byla reakcí na přestupek, který Dvivida spáchal, když v pýše na svou sílu urazil bratra Pána Rāmacandry Lakṣmaṇu a ostatní. Ti, kdo uctívají Pána Rāmacandru, nĕkdy zpívají hymny určené Maindovi a Dvividovi, božstvům sloužícím Pánu. Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho Mainda a Dvivida zmínĕní v tomto verši jsou zmocnĕné expanze tĕchto božstev, která jsou obyvateli Vaikuṇṭhy Pána Rāmacandry.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura souhlasí s názorem Śrīly Jīvy Gosvāmīho, že Dvividu zničila špatná společnost, která byla trestem za jeho urážku Śrīmāna Lakṣmaṇy. Śrīla Viśvanātha Cakravartī však uvádí, že zde zmínĕní Mainda a Dvivida jsou ve skutečnosti vĕčnĕ osvobození oddaní oslovovaní jako služebnická božstva při uctívání Pána Rāmacandry. Říká, že Pán zařídil jejich degradaci, aby ukázal zlo špatné společnost, která je výsledkem urážky vznešených osobností. Śrīla Viśvanātha Cakravartī tedy přirovnává poklesnutí Dvividy a Maindy k poklesnutí Jayi a Vijayi.