SLOKA 42-43
jala-yānam ivāghūrṇaṁ
gaṅgāyāṁ nagaraṁ patat
ākṛṣyamāṇam ālokya
kauravāḥ jāta-sambhramāḥ
tam eva śaraṇaṁ jagmuḥ
sa-kuṭumbā jijīviṣavaḥ
sa-lakṣmaṇaṁ puras-kṛtya
sāmbaṁ prāñjalayaḥ prabhum
jala-yānam — vor; iva — jako; āghūrṇam — houpající se; gaṅgāyām — do Gangy; nagaram — mĕsto; patat — padající; ākṛṣyamāṇam — tažené; ālokya — vidící; kauravāḥ — Kuruovci; jāta — stávající se; sambhramāḥ — rozrušenými a zmatenými; tam — k Nĕmu, Pánu Balarāmovi; eva — vskutku; śaraṇam — do útočištĕ; jagmuḥ — uchýlili se; sa — se; kuṭumbaḥ — svými rodinami; jijīviṣavaḥ — chtĕjící si zachránit život; sa — s; lakṣmaṇam — Lakṣmaṇou; puraḥ-kṛtya — stavĕjící dopředu; sāmbam — Sāmbu; prāñjalayaḥ — s dlanĕmi sepjatými v prosebné modlitbĕ; prabhum — k Pánu.
Kuruovci vidĕli, že se jejich tažené mĕsto houpe jako vor na moři a že zakrátko spadne do Gangy. Vydĕsili se a aby si zachránili životy, přijali se svými rodinami útočištĕ u Pána. Postavili Sāmbu a Lakṣmaṇu dopředu a sepjali dlanĕ v prosebné modlitbĕ.
Mĕsto Hastināpur se začalo houpat jako vor na rozbouřeném moři. Vydĕšení Kuruovci, aby Pána rychle upokojili, ihned přivedli Sāmbu a Lakṣmaṇu a postavili je dopředu.