SLOKA 20-22
dīvyantam akṣais tatrāpi
priyayā coddhavena ca
pūjitaḥ parayā bhaktyā
pratyutthānāsanādibhiḥ
pṛṣṭaś cāviduṣevāsau
kadāyāto bhavān iti
kriyate kiṁ nu pūrṇānām
apūrṇair asmad-ādibhiḥ
athāpi brūhi no brahman
janmaitac chobhanaṁ kuru
sa tu vismita utthāya
tūṣṇīm anyad agād gṛham
dīvyantam — hrající; akṣaiḥ — v kostky; tatra — tam; api — vskutku; priyayā — se svou milovanou; ca — a; uddhavena — s Uddhavou; ca — také; pūjitaḥ — uctĕn; parayā — transcendentální; bhaktyā — oddaností; pratyutthāna — povstáním ze svého sedadla; āsana — nabídnutím mu sedadla; ādibhiḥ — a tak dále; pṛṣṭaḥ — dotazoval se; ca — a; aviduṣā — tím, kdo je v nevĕdomosti; iva — jako kdyby; asau — on, Nārada; kadā — kdy; āyātaḥ — dorazil jsi; bhavān — ty, vznešený; iti — takto; kriyate — má být vykonáno; kim — co; nu — vskutku; pūrṇānām — tĕmi, kdo jsou úplní; apūrṇaiḥ — s tĕmi, kdo nejsou úplní; asmat-ādibhiḥ — jako Ty sám; atha api — přesto; brūhi — prosím povĕz; naḥ — Nám; brahman — ó brāhmaṇo; janma — naše zrození; etat — toto; śobhanam — příznivé; kuru — prosím učiň; saḥ — on, Nārada; tu — ale; vismitaḥ — užaslý; utthāya — vstávající; tūṣṇīm — tiše; anyat — do dalšího; agāt — odešel; gṛham — paláce.
Tam spatřil Pán hrající v kostky se svou milovanou společnicí a se svým přítelem Uddhavou. Pán Kṛṣṇa uctil Nāradu povstáním, nabídnutím sedadla, a tak dále, a potom, jako kdyby to nevĕdĕl, se ho zeptal: „Kdy jsi dorazil? Co mohou potřebné osoby jako My udĕlat pro ty, kdo jsou úplní sami o sobĕ? V každém případĕ, Můj milý brāhmaṇo, prosím učiň Můj život příznivým.“ Takto oslovený Nārada užasl. Pouze tiše vstal a odešel do dalšího paláce.
V knize Kṛṣṇa Śrīla Prabhupāda vysvĕtluje, že když Nārada dorazil do druhého paláce: „Pán Kṛṣṇa jednal, jako by nevĕdĕl, co se stalo v paláci Rukmiṇī.“ Nārada pochopil, že Pán Kṛṣṇa je zároveň přítomen v obou palácích, koná různé činnosti, takže „pouze tiše opustil palác ve velkém úžasu nad Pánovými činnostmi“.