SLOKA 37
athovāca hṛṣīkeśaṁ
nāradaḥ prahasann iva
yoga-māyodayaṁ vīkṣya
mānuṣīm īyuṣo gatim
atha — potom; uvāca — řekl; hṛṣīkeśam — Pánu Kṛṣṇovi; nāradaḥ — Nārada; prahasan — smĕjící se; iva — mírnĕ; yoga-māyā — Jeho duchovních matoucích energií; udayam — rozvinutí; vīkṣya — poté, co vidĕl; mānuṣīm — lidské; īyuṣaḥ — který přijímal; gatim — způsoby.
Když tedy Nārada vidĕl tento projev Pánovy Yogamāyi, mírnĕ se zasmál a potom oslovil Pána Hṛṣīkeśu, který přijímal chování lidské bytosti.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Nārada plnĕ pochopil Pánovu vševĕdoucnost, a když tedy vidĕl, jak se Pán snaží v přestrojení zjistit náladu svých ministrů, nemohl se nezasmát. Jelikož však pamatoval na Pánovo svrchované postavení, svůj smích ponĕkud omezil.