Jiného dne, když matka Yaśodā seděla se svým dítětem na klíně, náhle cítila, že je těžké jako celý vesmír. Udivená Ho musela položit na zem, a mezitím se tam v podobě větrného víru objevil Tṛṇāvarta, jeden z Kaṁsových služebníků, a odnesl dítě pryč. Celé území nazývané Gokula bylo zahaleno prachem a nikdo neviděl, kam se dítě podělo. Všechny gopī byly zkroušené, že Kṛṣṇu odnesla prašná bouře. Asura nahoře na nebi však nemohl dítě odnést daleko, protože se pro něho stalo příliš velkou zátěží. Nemohl Ho však ani pustit, neboť se ho drželo tak pevně, že pro něho bylo obtížné jej od sebe odtrhnout. Proto se Tṛṇāvarta, jehož se dítě drželo pevně kolem krku, sám zřítil z velké výšky a okamžitě zemřel. Když démon spadl, gopī dítě vzaly a předaly Ho do náruče matce Yaśodě. Matka Yaśodā žasla, ale díky působení yogamāyi nikdo nechápal, kdo Kṛṣṇa je a co se ve skutečnosti stalo. Každý jen velebil osud za to, že dítě z takové pohromy vyvázlo. Nanda Mahārāja samozřejmě myslel na podivuhodnou předpověď Vasudevy a začal ho chválit jako velkého yogīna. Později dítě na klíně matky Yaśody zívlo a ona v Jeho ústech spatřila celý vesmírný projev.