SLOKA 27
tam aśmānaṁ manyamāna
ātmano guru-mattayā
gale gṛhīta utsraṣṭuṁ
nāśaknod adbhutārbhakam
tam—Kṛṣṇu; aśmānam—velmi těžký kámen, jako kus železa; manyamānaḥ—takto uvažující; ātmanaḥ guru-mattayā—jelikož Kṛṣṇova tíha přesahovala jeho chápání; gale—jeho krk; gṛhīte—obejmutý nebo ovinutý Jeho pažemi; utsraṣṭum—zbavit se; na aśaknot—nemohl; adbhuta-arbhakam—toto podivuhodné dítě, které bylo jiné než obyčejné děti.
Kvůli své tíze připadal Kṛṣṇa Tṛṇāvartovi jako velká hora nebo obrovský kus železa. Jelikož se ho však Kṛṣṇa chytil za krk, démon Ho nemohl odhodit. Uvažoval proto, že to dítě je podivuhodné, neboť Ho ani neunesl, ani se té tíhy nemohl zbavit.
Tṛṇāvarta zamýšlel vynést Kṛṣṇu do nebe a pak Ho usmrtit, ale Kṛṣṇa se jízdou na démonovi a krátkým výletem po nebi bavil. Tṛṇāvartův pokus Kṛṣṇu zabít tedy nevyšel, zatímco Kṛṣṇa, ānanda-cinmaya-rasa-vigraha, si této zábavy užíval. Když Tṛṇāvarta pod Kṛṣṇovou tíhou padal, chtěl se zachránit tím, že Kṛṣṇu shodí ze svého krku, ale nebyl toho schopen, protože Kṛṣṇa se ho držel velice pevně. To bylo naposled, kdy mohl Tṛṇāvarta použít svou jógovou sílu. Nyní ho řízením Kṛṣṇy čekala smrt.