SLOKA 37
sā vīkṣya viśvaṁ sahasā
rājan sañjāta-vepathuḥ
sammīlya mṛgaśāvākṣī
netre āsīt suvismitā
sā—matka Yaśodā; vīkṣya—když viděla; viśvam—celý vesmír; sahasā—náhle v ústech svého syna; rājan—ó králi (Mahārāji Parīkṣite); sañjāta-vepathuḥ—jejíž srdce tlouklo; sammīlya—otevírající; mṛgaśāva-akṣī—jako oči kolouška; netre—své oči; āsīt—stala se; su-vismitā—udivená.
Když matka Yaśodā viděla v ústech svého dítěte celý vesmír, srdce se jí rozbušilo a úžasem chtěla zavřít své neklidné oči.
Ve své čisté mateřské lásce si matka Yaśodā myslela, že toto podivuhodné dítě, jež předvádí tolik kouzel, je nejspíš nemocné. Nijak neoceňovala zázraky, které její dítě ukazovalo; naopak chtěla raději zavřít oči. Očekávala nějaké další nebezpečí, a proto její oči zneklidněly jako oči malého kolouška. To vše způsobila yogamāyā. Mezi matkou Yaśodou a Kṛṣṇou panoval vztah čisté mateřské lásky. Vzhledem k této lásce jí ukázka majestátu Nejvyšší Osobnosti Božství příliš neimponoval.
Někdy se na začátku této kapitoly objevují ještě dva verše navíc:
evaṁ bahūni karmāṇi
gopānāṁ śaṁ sa-yoṣitām
nandasya gehe vavṛdhe
kurvan viṣṇu-janārdanaḥ
“Takto malý Kṛṣṇa předváděl v domě Nandy Mahārāje mnoho činností, kdy trestal a hubil démony, a obyvatelé Vraji si tyto události vychutnávali.”
evaṁ sa vavṛdhe viṣṇur
nanda-gehe janārdanaḥ
kurvann aniśam ānandaṁ
gopālānāṁ sa-yoṣitām
“Tak Kṛṣṇa, hubitel všech démonů, vyrůstal v péči svého otce a matky, Nandy a Yaśody, aby zvětšoval transcendentální požitek gopů a gopī.”
Śrīpāda Vijayadhvaja Tīrtha přidává další verš také po třetí sloce této kapitoly:
vistareṇeha kāruṇyāt
sarva-pāpa-praṇāśanam
vaktum arhasi dharma-jña
dayālus tvam iti prabho
“Parīkṣit Mahārāja pak požádal Śukadevu Gosvāmīho, aby dále vyprávěl o Kṛṣṇových zábavách, a on tak mohl vychutnávat transcendentální blaženost, která z nich plyne.”
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmé kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Zabití démona Tṛṇāvarty”.