No edit permissions for Čeština

SLOKA 24

gīta-vāditra-ghoṣeṇa
brahma-ghoṣeṇa bhūyasā
abhyayāt sa hṛṣīkeśaṁ
prāṇāḥ prāṇam ivādṛtaḥ

gīta  —  písnĕ; vāditra  —  a nástrojové hudby; ghoṣeṇa  —  zvukem; brahma  —  Ved; ghoṣeṇa  —  zvukem; bhūyasā  —  vydatným; abhyayāt  —  vyšel; saḥ  —  on; hṛṣīkeśam  —  k Pánu Kṛṣṇovi; prāṇāḥ  —  smysly; prāṇam  —  vĕdomí, neboli životní vzduch; iva  —  jako; ādṛtaḥ  —  uctivý.

Za tónů písní a hudebních nástrojů a hlasité vibrace védských hymnů král s velkou úctou vyšel setkat se s Pánem Hṛṣīkeśou, tak jako smysly vycházejí ven setkat se s životním vĕdomím.

Pán Kṛṣṇa je zde popsán jako Hṛṣīkeśa, Pán smyslů, a spĕch krále Yudhiṣṭhiry k Pánu je přirovnán ke smyslům dychtivĕ se spojujícím se životním vĕdomím. Bez vĕdomí jsou smysly k ničemu; ve skutečnosti smysly fungují prostřednictvím vĕdomí. Podobnĕ když individuální duše postrádají vĕdomí Kṛṣṇy, lásku k Bohu, vstupují do zbytečného a klamného zápasu zvaného hmotná existence. Čistí oddaní jako král Yudhiṣṭhira nikdy nepostrádají Pánovu společnost, neboť Ho vždy chovají ve svých srdcích, a přesto cítí zvláštní extázi, když spatří Pána po dlouhém odloučení, jak je popsáno zde.

« Previous Next »