SLOKA 34
tasmin su-saṅkula ibhāśva-ratha-dvipadbhiḥ
kṛṣṇam sa-bhāryam upalabhya gṛhādhirūḍhāḥ
nāryo vikīrya kusumair manasopaguhya
su-svāgataṁ vidadhur utsmaya-vīkṣitena
tasmin — na té (cestĕ); su — velmi; saṅkule — přeplnĕné; ibha — slony; aśva — koňmi; ratha — kočáry; dvi-padbhiḥ — a pĕšími vojáky; kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; sa-bhāryam — s Jeho manželkami; upalabhya — zachytávající pohled na; gṛha — domovů; adhirūḍhāḥ — poté, co vylezly na střechy; nāryaḥ — ženy; vikīrya — rozhazující; kusumaiḥ — kvĕtiny; manasā — v jejich mysli; upaguhya — objímající Ho; su-svāgatam — srdečné přivítání; vidadhuḥ — daly Mu; utsmaya — široce se usmívající; vīkṣitena — svými pohledy.
Královská cesta byla velmi přeplnĕna slony, koňmi, kočáry a pĕšími vojáky, a tak ženy vylezly na střechy svých domů, odkud zahlédly Pána Kṛṣṇu a Jeho královny. Mĕstské ženy zasypávaly Pána kvĕtinami, objímaly Ho ve svých myslích a vyjadřovaly své srdečné přivítání pohledy se širokými úsmĕvy.
Śrīla Śrīdhara Svāmī komentuje, že ženy komunikovaly svými láskyplnými pohledy, dychtivými dotazy na pohodlí cesty Pána Kṛṣṇy a tak dále. Jinými slovy, ve své extázi silnĕ toužily sloužit Pánu.