SLOKA 44-45
tarpayitvā khāṇḍavena
vahniṁ phālguna-saṁyutaḥ
mocayitvā mayaṁ yena
rājñe divyā sabhā kṛtā
uvāsa katicin māsān
rājñaḥ priya-cikīrṣayā
viharan ratham āruhya
phālgunena bhaṭair vṛtaḥ
tarpayitvā — tĕšící; khāṇḍavena — lesem Khāṇḍava; vahnim — boha ohnĕ; phālguna — Arjunou; saṁyutaḥ — doprovázený; mocayitvā — zachraňující; mayam — démona Mayu; yena — jímž; rājñe — pro krále (Yudhiṣṭhiru); divyā — nebeská; sabhā — snĕmovní síň; kṛtā — postavena; uvāsa — žil; katicit — nĕkolik; māsān — mĕsíců; rājñaḥ — králi; priya — radost; cikīrṣayā — s touhou poskytnout; viharan — bavící se; ratham — ve svém kočáře; āruhya — jezdící; phālgunena — s Arjunou; bhaṭaiḥ — strážemi; vṛtaḥ — obklopený.
Pán chtĕl potĕšit krále Yudhiṣṭhiru, a tak se zdržel v Indraprastĕ nĕkolik mĕsíců. Bĕhem svého pobytu On a Arjuna potĕšili boha ohnĕ vĕnováním mu lesa Khāṇḍava a zachránili Mayu Dānavu, který potom postavil králi Yudhiṣṭhirovi nebeskou snĕmovní síň. Pán také využil příležitosti vyjíždĕt si ve svém kočáře ve společnosti Arjuny obklopen družinou vojáků.
Śrīla Prabhupāda píše v knize Kṛṣṇa: „Právĕ bĕhem této doby Pán Śrī Kṛṣṇa s Arjunovou pomocí umožnil bohu ohnĕ Agnimu, aby pozřel ke své spokojenosti les Khāṇḍava. V průbĕhu lesního požáru zachránil Kṛṣṇa démona Mayāsuru, který se tam skrýval. Zachránĕný Mayāsura se cítil Pāṇḍuovcům a Pánu Kṛṣṇovi zavázán a vystavĕl jim v Hastināpuru jedinečný snĕmovní palác. Pro potĕšení krále Yudhiṣṭhiry zůstal Pán Kṛṣṇa v Hastināpuru nĕkolik mĕsíců. Bĕhem svého pobytu se rád toulal na různá místa. Často si vyjíždĕl s Arjunou na vozech a mnoho bojovníků a vojáků jezdilo s nimi.“
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k sedmdesáté první kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Pán cestuje do Indraprasthy.“