SLOKA 17
te gatvātithya-velāyāṁ
gṛheṣu gṛha-medhinam
brahmaṇyaṁ samayāceran
rājanyā brahma-liṅginaḥ
te — oni; gatvā — jdoucí; ātithya — pro přijímání nepozvaných hostů; velāyām — v určenou hodinu; gṛheṣu — ve svém sídle; gṛha-medhinam — od zbožného hospodáře; brahmaṇyam — uctivému k brāhmaṇům; samayāceran — žádali; rājanyāḥ — králové; brahma-liṅginaḥ — objevující se se znaky brāhmaṇů.
Královští bojovníci přestrojení za brāhmaṇy přišli za Jarāsandhou domů v hodinu určenou k přijímání hostů. Přednesli svou žádost tomuto svĕdomitému hospodáři, který byl zvláštĕ uctivý k brāhmaṇům.
Śrīla Prabhupāda píše: „Král Jarāsandha byl velice svĕdomitý hospodář a mĕl velkou úctu k brāhmaṇům. Byl dobrý bojovník, kṣatriyský král, ale nikdy nezanedbával příkazy Ved. Podle védských pravidel jsou brāhmaṇové považováni za duchovní učitele všech ostatních kast. Pán Kṛṣṇa, Arjuna a Bhīmasena byli ve skutečnosti kṣatriyové, ale oblékli se do šatu brāhmaṇů a obrátili se na krále Jarāsandhu v dobĕ, kdy se chystal dávat milodary brāhmaṇům a přijímat je za hosty.“