SLOKA 1-6
śrī-śuka uvāca
ayute dve śatāny aṣṭau
niruddhā yudhi nirjitāḥ
te nirgatā giridroṇyāṁ
malinā mala-vāsasaḥ
kṣut-kṣāmāḥ śuṣka-vadanāḥ
saṁrodha-parikarśitāḥ
dadṛśus te ghana-śyāmaṁ
pīta-kauśeya-vāsasam
śrīvatsāṅkaṁ catur-bāhuṁ
padma-garbhāruṇekṣaṇam
cāru-prasanna-vadanaṁ
sphuran-makara-kuṇḍalam
padma-hastaṁ gadā-śaṅkha
rathāṅgair upalakṣitam
kirīṭa-hāra-kaṭaka-
kaṭi-sūtrāṅgadāñcitam
bhrājad-vara-maṇi-grīvaṁ
nivītaṁ vana-mālayā
pibanta iva cakṣurbhyāṁ
lihanta iva jihvayā
jighranta iva nāsābhyāṁ
rambhanta iva bāhubhiḥ
praṇemur hata-pāpmāno
mūrdhabhiḥ pādayor hareḥ
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; ayute — desítky tisíc; dve — dvĕ; śatāni — stovky; aṣṭau — osm; niruddhāḥ — uvĕznĕní; yudhi — v bitvĕ; nirjitāḥ — poražení; te — oni; nirgatāḥ — vycházející; giridroṇyām — z pevnosti Giridroṇī, Jarāsandhovĕ hlavním mĕstĕ; malināḥ — špinaví; mala — špinavé; vāsasaḥ — jejichž šaty; kṣut — hladem; kṣāmāḥ — vyhublí; śuṣka — vysušené; vadanāḥ — tváře; saṁrodha — svým vĕznĕním; parikarśitāḥ — velmi oslabení; dadṛśuḥ — vidĕli; te — oni; ghana — jako mrak; śyāmam — tmavĕ modrý; pīta — žlutý; kauśeya — hedvábný; vāsasam — jehož odĕv; śrīvatsa — rozlišujícím znakem známým jako Śrīvatsa; aṅkam — označeného; catuḥ — čtyři; bāhum — paže; padma — lotosu; garbha — jako kalich; aruṇa — růžové; īkṣaṇam — oči; cāru — okouzlující; prasanna — a příjemná; vadanam — tvář; sphurat — zářící; makara — tvaru mořských netvorů; kuṇḍalam — s náušnicemi; padma — lotos; hastam — v ruce; gadā — kyjem; śaṅkha — lasturou; ratha-aṅgaiḥ — a diskem; upalakṣitam — rozpoznatelného; kirīṭa — s přilbou; hāra — náhrdelníkem z drahokamů; kaṭaka — zlatými náramky; kaṭi-sūtra — opaskem; aṅgada — a ozdobami na pažích; añcitam — ozdobeného; bhrājat — zářící; vara — vynikající; maṇi — drahokam (Kaustubha); grīvam — na krku; nivītam — visící (z Jeho krku); vana — z lesních kvĕtin; mālayā — s girlandou; pibantaḥ — pijící; iva — jako by; cakṣurbhyām — očima; lihantaḥ — olizující; iva — jako by; jihvayā — jazyky; jighrantaḥ — čichající; iva — jako by; nāsābhyām — nosními dírkami; rambhantaḥ — objímající; iva — jako by; bāhubhiḥ — pažemi; praṇemuḥ — klanĕli se; hata — zničené; pāpmānaḥ — jejichž hříchy; mūrdhabhiḥ — hlavami; pādayoḥ — u nohou; hareḥ — Pána Kṛṣṇy.
Śukadeva Gosvāmī pravil: Jarāsandha porazil v boji 20 800 králů a uvrhl je do vĕzení. Když tito králové vyšli z pevnosti Giridroṇī, vypadali špinavĕ a sešle oblečení. Byli vyhublí hladem, mĕli vysušené tváře a byli velmi oslabení svým dlouhým vĕznĕním.
Potom králové před sebou spatřili Pána. Jeho pleť byla tmavĕ modrá jako mrak a mĕl na sobĕ žlutý hedvábný odĕv. Vyznačoval se znakem Śrīvatsa na hrudi, čtyřmi mocnými pažemi, narůžovĕlým odstínem očí podobných kalichu lotosu, půvabnou, radostnou tváří, zářícími náušnicemi tvaru makar a lotosem, kyjem, lasturou a diskem v rukách. Jeho tĕlo zdobily přilba, náhrdelník z drahokamů, zlatý opasek, zlaté ozdoby na zápĕstích a na pažích a na krku Mu visely zářící, drahocenný drahokam Kaustubha a girlanda z lesních kvĕtin. Králové jako by očima pili Jeho krásu, olizovali Ho jazyky, vychutnávali si Jeho vůni nosními dírkami a objímali Ho pažemi. Jejich minulé hříchy byly nyní zničeny a všichni se poklonili Pánu Harimu s hlavami u Jeho nohou.