SLOKA 14
atho na rājyam mṛga-tṛṣṇi-rūpitaṁ
dehena śaśvat patatā rujāṁ bhuvā
upāsitavyaṁ spṛhayāmahe vibho
kriyā-phalaṁ pretya ca karṇa-rocanam
atha u — od nynĕjška; na — ne; rājyam — království; mṛga-tṛṣṇi — jako fata morgána; rūpitam — které vypadá; dehena — hmotným tĕlem; śaśvat — neustále; patatā — podléhajícím smrti; rujām — nemocí; bhuvā — rodištĕ; upāsitavyam — být obsluhováni; spṛhayāmahe — toužíme po; vibho — ó všemocný Pane; kriyā — zbožných činů; phalam — plodu; pretya — poté, co jsme přešli do dalšího života; ca — a; karṇa — pro uši; rocanam — lákadlo.
Již nikdy nebudeme toužit po království podobném fata morgánĕ – království, kterému se musí otrocky sloužit tímto smrtelným tĕlem, které je pouze zdrojem nemocí a utrpení a které každým okamžikem upadá. Také nebudeme toužit, ó všemocný Pane, po požitku z nebeských plodů zbožných činů v příštím životĕ, neboť slib tĕchto odmĕn je pouze prázdným lákadlem pro uši.
Pro udržování království nebo politické vlády je třeba velmi tvrdĕ pracovat. A přesto je tĕlo, které tak tvrdĕ pracuje na udržování politické moci, samo odsouzeno k zániku. Smrtelné tĕlo se každým okamžikem pohybuje vstříc smrti a je neustále vystaveno mnoha bolestivým nemocem. Celá šaráda v podobĕ svĕtské moci je tedy pro čistou duši, která potřebuje obnovit své neprojevené vĕdomí Kṛṣṇy, ztráta času.
Védská a ostatní náboženská písma obsahují mnoho slibů blahobytu a nebeského požitku v příštím životĕ pro toho, kdo v tomto životĕ jedná zbožnĕ. Tyto sliby jsou příjemné pro uši, ale ničím víc nejsou. Hmotný požitek, ať na nebesích nebo v pekle, je pro čistou duši jistým druhem klamu. Díky osobní společnosti Pána Kṛṣṇy si požehnaní králové nyní uvĕdomili vyšší duchovní realitu nad přeludem hmotného stvoření.