SLOKA 18
sadasyāgryārhaṇārhaṁ vai
vimṛśantaḥ sabhā-sadaḥ
nādhyagacchann anaikāntyāt
sahadevas tadābravīt
sadasya — členů shromáždĕní; agrya — první; arhaṇa — uctívání; arham — toho, kdo si zaslouží; vai — vskutku; vimṛśantaḥ — uvažování; sabhā — ve shromáždĕní; sadaḥ — sedící; na adhyagacchan — nedokázali dospĕt k závĕru; anaika-antyāt — kvůli velkému počtu (kvalifikovaných uchazečů); sahadevaḥ — Sahadeva, mladší bratr Mahārāje Yudhiṣṭhiry; tadā — potom; abravīt — promluvil.
Členové shromáždĕní pak uvažovali nad tím, kdo mezi nimi by mĕl být uctíván jako první, ale protože tam bylo mnoho osobností kvalifikovaných pro tuto poctu, nedokázali se rozhodnout. Nakonec promluvil Sahadeva.
Śrīla Prabhupāda píše: „Další důležitou procedurou je ze všeho nejdříve uctít nejvznešenĕjšího člena shromáždĕní, který se obĕti zúčastní.... Tento obřad se nazývá agra-pūjā. Agra znamená „první“ a pūjā znamená „uctívání“. Agra-pūjā se podobá volbĕ prezidenta. Všichni členové obĕtního shromáždĕní byli velice vznešení. Nĕkteří navrhovali jako dokonalého kandidáta pro přijetí agra-pūji jednoho, a jiní navrhovali nĕkoho jiného.“
Velký ācārya Jīva Gosvāmī poukazuje na to, že verš 15 této kapitoly uvádí, že členové shromáždĕní nebyli překvapeni majestátem obĕti, neboť vĕdĕli, že král Yudhiṣṭhira je oddaný Pána Kṛṣṇy. Přesto verš 18 nyní uvádí, že shromáždĕní nedokázalo vybrat nejvhodnĕjšího uchazeče pro první uctívání. To svĕdčí o tom, že mnozí přítomní brāhmaṇové nebyli plnĕ realizovaní transcendentalisté, ale spíše bĕžní brāhmaṇové nejistí si svrchovaným závĕrem védské moudrosti.
Podobnĕ Ācārya Viśvanātha komentuje, že nerozhodnutí členové shromáždĕní byli ménĕ inteligentní a ne tak vznešené osobnosti jako Brahmā, Śiva a Dvaipāyana Vyāsadeva, kteří si mysleli: „Jelikož se dnes nikdo neptá na náš názor, proč bychom mĕli cokoliv říkat? Dále je zde Sahadeva, proslulý svou pronikavou schopností analyzovat všechny druhy okolností. On dokáže pomoci určit osobu, která má být uctívána první. Pouze pokud se mu nĕjakým způsobem nepodaří promluvit nebo nedokáže pochopit situaci, promluvíme my, přestože se nás nikdo nezeptal.“ Když se nejvĕtší osobnosti takto rozhodly, zachovaly mlčení. Takto nám Viśvanātha Cakravartī radí, abychom pochopili, k čemu ve shromáždĕní došlo.